Dražby

Dražbou se rozumí veřejné jednání za účelem přechodu vlastnického práva k předmětu dražby, a to za nejvyšší učiněnou nabídku. S jedinou výjimkou (tj. dobrovolná dražba) se jedná o nucený prodej nemovitostí dlužníka za účelem uhrazení dluhu.

Dražby lze rozdělit do tří skupin, a to na dražby konané dle (i) zákona o veřejných dražbách, (ii) občanského soudního řádu, (iii) daňového řádu.

Co se týče dražeb konaných dle zákona o veřejných dražbách, ty se dále dělí na dražby dobrovolné - prováděné na návrh vlastníka nemovitosti, který se tímto způsobem snaží maximalizovat cenu za draženou nemovitost; a dále dražby nedobrovolné, které se konají na návrh dražebního věřitele (tj. osoby, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem váznoucím na nemovitosti), jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo doložena notářským zápisem s dohodou o vykonatelnosti. Samotnou dražbu provádí, na základě smlouvy uzavřené s navrhovatelem dražby, dražebník.

Typickým příkladem dražeb konaných dle občanského soudního řádu jsou exekuční dražby. Pokud se v prvním kole dražby nevydraží nemovitost ani za nejnižší podání, které je zákonem stanoveno na 2/3 odhadní ceny nemovitosti, může se dražba opakovat s tím, že nejnižší podání je tentokrát stanoveno na 1/2 odhadní ceny. Proces vedoucí k dražbě dle o.s.ř. může být velmi zdlouhavý s ohledem na to, že o každém kroku, který v tomto procesu exekutor učiní, musí vydat usnesení – např. usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, usnesení o stanovení znalce, usnesení o ceně atd., a proti každému usnesení se může povinný odvolat.

Poslední kategorií jsou dražby konané dle daňového řádu. Postup u provádění těchto dražeb je obdobný jako u dražeb konaných dle občanského soudního řádu s tím rozdílem, že jsou prováděny přímo správcem daně.